Bazalka
Vůně bazalky dobře ladí s česnekem, rajčaty a s olivovým olejem, hodí se zejména k dochucení zeleninových salátů a polévek, těstovin, rýže, ryb i drůbeže. Příznivě působí proti nadýmání, uvolňuje napětí, má tišící účinky, používá se v léčbě akné a proti lupům. Vysévá se na jaře do vlhké půdy, bohaté na živiny, můžete ji pěstovat i jako hrnkovou rostlinu. Kvetoucí výhony se pravidelně zaštipují, aby se prodloužila životnost rostliny.
Použití: Hodí se do všech středomořských jídel – od omáček, ryb, drůbeže nebo telecího masa až k salátům, octům či bylinkovým pomazánkám. Jemně nasekaná výborně chutná na čerstvém pečivu namazaném Ramou. Do jídla ji přidáváme až těsně před podáváním. Po usušení ztrácí aroma.
Saturejka
Saturejka vyniká neopakovatelnou pikantní chutí a z toho důvodu je nedílnou součástí balkánské kuchyně. Výtečná je v mletých masech a masových špízech, používáme ji do marinád k nakládání jakéhokoli druhu masa. Celá rostlinka je příjemně voňavá, má pikantní peprnou chuť, nedráždí však žaludek. U lidí, kteří nemohou pepř, saturejka skvěle nahradí jeho aroma. Saturejce nevadí sucho, ale potřebuje dostatek tepla. Sklízí se v době květu za poledního slunce, výhonky se stříhají u země, aby se rostlina rozkošatila. Lze ji pěstovat také v zimě za oknem.
Použití: V kuchyni se používá sušená i čerstvá, nejvoňavější jsou odrhnuté listy. Čerstvé mladé výhonky nebo lístky vaříme v celku s pokrmem, jemně posekanou saturejkou sypeme hotové jídlo. Čerstvou bylinku dáváme do bramborové polévky, bramborového a okurkového salátu, bylinkové pomazánky nebo sypeme na chléb; sušenou přidáváme do rajské omáčky, hub, majonézy, krup, kapusty a luštěnin. Hodí se také k jehněčímu a vepřovému masu, k rybám, přidává se do nakládané zeleniny.
Tymián
Vytrvalý nízký keřík pochází z oblasti Středozemí a skvěle se hodí k tučnějším druhům masa (skopové, vepřové) či ke zvěřině. Pár lístků ochutí i pokrmy z ryb, luštěnin, rýže nebo zeleniny. Díky antiseptickým účinkům snižuje tymián horečku, podporuje trávení, zmírňuje kašel, omezuje nadýmání. Vysévá se v létě, jednotlivé větvičky se sklízejí v průběhu celého roku. Má rád teplo, snáší i prudké slunce. Na podzim keřík ostříhejte, přikryjte chvojím a listy, nebo přeneste do místnosti s teplotou 15 stupňů.
Použití: Díky výrazné chuti a vůni se tymián hodí do luštěninových pokrmů, mletých mas, pro přípravu zvěřiny, drůbeže, zeleninových pokrmů a salátů, omáček, pizzy a marinád na grilování. Dobře se kombinuje s česnekem, olivami a rajčaty a je vhodný i do těstovinových pokrmů. Zeleninu kořeníme tymiánem šetrně.
Dobromysl
Dobromysl neboli oregano má podobnou chuť jako majoránka, ale je výraznější. Hodí se do zeleninových salátů, na pizzu i do omáček. Jako lék posiluje nervovou soustavu, působí protizánětlivě, používá se při nechutenství, proti žaludeční nevolnosti a průjmu. Dobromysl vyžaduje teplé, slunné stanoviště. Sazenice lze zakoupit v zahradnictví, později si můžete rostliny namnožit rostlinnými výhonky. Bylinku můžete vysévat a předpěstovat si ji na okenním parapetu; není náročná na zálivku.
Použití: Dobromysl se přidává do masitých jídel, polévek, dušené zeleniny, zeleninových salátů, pokrmů z ryb, ale čerstvá jemně sekaná bylinka skvěle vynikne i na chlebu s rostlinným tukem Rama. Používá se hlavně při přípravě italských pokrmů, ale také ve francouzské kuchyni, kromě jiného jako součást provensálského koření (dobromysl, rozmarýn, tymián, saturejka, majoránka).
Rozmarýn
Rozmarýn je velice oblíbeným kořením v celém Středomoří, kde se používá zejména na dochucování kuřecího a skopového masa, ale hodí se i k rybám, zvěřině, do polévek, omáček, pokrmů z vajec, hub či zeleniny. Obsahuje látky, které podporují činnost jater, takže je prospěšný při nechutenství, poruchách trávení a střevních kolikách. Rozmarýn lze pěstovat ze semen nebo z řízků, půda musí být prodyšná, jinak keřík hyne. Rozmarýn snáší mráz do pěti stupňů, na zimu je tedy lepší přenést ho do místnosti s teplotou kolem 15 stupňů a pak mírně zalévat.
Použití: Rozmarýn má silnou pronikavou chuť, proto jím při použití šetříme. Používá se na pečené vepřové, skopové, králíka, dušenou i pečenou drůbež. Pikantní chuť dodává rovněž omáčkám, polévkám či zeleninovým pokrmům. Ponechá-li se v pokrmu dlouho, může mu dodat hořkou pachuť (proto se dává do vajíčka na čaj nebo se používá v bylinkovém sáčku). Nikdy ho nepoužíváme společně s bobkovým listem!
Koriandr
Koriandr, hojně používaný ve světě, si pomalu získává oblibu i u nás. Je součástí mexické kuchyně, kde se přidává do různých druhů salsy nebo guacamole, v Indii a Thajsku ho používají hlavně do pokrmů z luštěnin, brambor a do rajčatových omáček, kde vynikne jeho zvláštní chuť. Čaj z koriandru pomáhá na problémy s močovým měchýřem, na srdeční a žaludeční potíže. Již od středověku jsou navíc známé jeho silně afrodiziakální účinky.
Použití: Koriandr je součástí kořenících směsí „kari". Velmi je ceněn v asijské kuchyni pro svoji ostře kořenitou chuť. Přidává se pro dochucení do polévek, salátů, pokrmů z masa a ryb, ale jeho zajímavá chuť vynikne i na chlebu namazaném rostlinným tukem Rama.