Rama

Jídelníček každého z nás, tedy i dětí, je složen z několika základních živin. Obzvláště u dětí je důležité, aby měly dostatečný přísun právě těch složek, které ke zdravému vývoji aktuálně potřebují. Víte, proč jsou bílkoviny důležité? A kdy je vaše dítě nejvíce potřebuje?

Energie

Potřeba energie se u dětí pohybuje od 3 000 kJ u kojenců až po 7 000 u předškolních dětí. U školních a dospívajících se blíží nebo překračuje hranici 10 000 kJ. Nedostatečný příjem energie vede k únavě, slabosti a při delším trvání k hubnutí, opožďování růstu a poškození organismu. To souvisí s oslabením imunity a dalších funkcí.

Příjem energie však pro nás není problémem, naopak, potýkáme se spíše s jeho přebytkem. Dětí s nadváhou je u nás podle výzkumu z roku 2000 přes 12 %, z toho obézních 6 %. Bohužel z většiny obézních dětí vyrůstají obézní dospělí, což vede k mnoha zdravotním komplikacím.

Otylost je přitom jen málokdy geneticky daná, většinou za ni může nadměrný přísun energie, nesprávné složení jídelníčku a taky nedostatek pohybu, u dnešních dětí stále běžnější.

Bílkoviny

U dětí je spotřeba bílkovin (na kg hmotnosti) vyšší než u dospělých, protože je potřebují pro vývoj a růst. Bílkoviny lidský organismus nedokáže ukládat, proto je musíme přijímat každý den potravou. Například pro předškolní děti je doporučená denní dávka 1g bílkovin na 1kg hmotnosti.

Rozlišujeme bílkoviny rostlinné a živočišné, z nichž nejkvalitnější bílkoviny obsahují vejce, mléko, ryby a maso. Ve vyvážené stravě by rostlinné bílkoviny (obiloviny, luštěniny) měly tvořit 2/3 a živočišné 1/3.

S nedostatkem kvalitních bílkovin bojují především v rozvojových zemích, v tradiční české stravě s téměř každodenním příjmem masa hrozí spíše jejich nadbytek, a to zejména těch živočišných, které zatěžují ledviny a játra.

Proto odborníci doporučují:

• Snažíme se zařadit do jídelníčku koncentrované zdroje bílkovin méně často (např. 4-5x týdně) a „rozmělnit“ je do pomazánek či polévek.
• Naopak vybíráme jídla s méně koncentrovanými bílkovinami.
• Mezi živočišnými potravinami dáváme přednost těm, které neobsahují příliš nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
• Pozor! Při vysokých teplotách (pečení, smažení, grilování) se některé bílkoviny přeměňují na toxické látky s karcinogenním účinkem.

Tuky

V nadměrném množství tuky podporují nadváhu, obezitu a později rozvoj srdečních onemocnění, ale určité množství je pro život nepostradatelné. Některé tuky musíme dodávat potravou: esenciální mastné kyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit, obsahují je ve větší míře rostlinné oleje a tuky, ořechy a ryby.

• U dětí do 2 let příjem tuku příliš neomezujeme, protože malý žaludek nezpracuje tolik stravy, která by zabezpečila dostatek energie.
• V předškolním věku by tuky neměly představovat více než 30-35 % celkové energie (to je asi 2,5 g na kg hmotnosti). Přitom dodržujeme poměr 1/3 živočišných a 2/3 rostlinných pro prevenci srdečně-cévních a nádorových onemocnění.

Rostlinné tuky obsahují oproti živočišným více „dobrých“ nenasycených mastných kyselin. Za nejlepší je považován olivový olej a rovněž olej řepkový, které se svým složením podobají. Také rostlinné tuky Rama jsou vyráběny právě z řepkového oleje. Poměrně příznivé je i složení tuku z drůbeže a především rybí olej může pomoci v prevenci srdečně-cévních onemocnění.

ALE POZOR!

• na palmový a kokosový tuk, kterých se hojně používá při výrobě například sušenek – tyto tuky obsahují velké množství nezdravých nasycených mastných kyselin, podobně jako tuky živočišné
• na skrytý tuk – v čokoládě, sušenkách, smažených brambůrkách, salámech, šlehačce a tučných sýrech

Sacharidy

Tvoří nejvýznamnější část stravy, 55-65 % celkové denní energie. Důležité – obzvlášť u dětí – je rozlišovat mezi tzv. „cukry“ (jednoduchými sacharidy) a komplexními sacharidy. Jednoduché sacharidy glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr) a sacharóza (řepný cukr) mají typickou sladkou chuť. Naopak komplexní sacharidy vůbec sladké být nemusí. Hojně jsou obsaženy v obilovinách, luštěninách a zelenině.

U dětí sladká chuť dlouho převažuje nad ostatními, proto musíme být s jednoduchými sacharidy velmi opatrní. Sušenky, bonbony, lízátka a slazené nápoje nejenže vedou k rozvoji zubního kazu, ale nemají ani žádnou výživovou hodnotu. Jsou to „prázdné kalorie“, které přinášejí energii bez vitaminů a minerálních látek.

Proto zkuste:

• vylepšit hodnotu sladkých pokrmů například použitím celozrnné mouky, snížením dávky cukru nebo přípravou tvarohových moučníků místo krémových
• nepřeslazovat pokrmy a využívaj raději sladké chuti ovoce a nasládlé chuti některé zeleniny (mrkev, rajče), obilovin a luštěnin

Vláknina

Nejde o živinu, tělo ji nevstřebává, ale její role v organismu je velmi důležitá. Vláknina obsažená v ovoci a zelenině pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a vláknina v celozrnných potravinách podporuje správnou činnost střeva a brání zácpě.

U dětí musíme dávat pozor s dávkováním, protože mají malý žaludek. Zatímco dospělým se doporučuje 25-30 g vlákniny denně, u dětí se řídíme pravidlem „věk + 5“. Tedy 8 g vlákniny pro tříleté dítě.

Vitaminy a minerální látky

Jsou to látky, které si tělo nedokáže vytvořit, a přitom je nezbytně potřebuje. Zejména organizmus rostoucího dítěte je na jejich nedostatek velmi citlivý. Vitaminy jsou kromě mnoha jiných funkcí důležité pro správný rozvoj imunitního systému.

Pestrá strava, která obsahuje různé druhy ovoce, zeleniny, obilovin a mléčných výrobků, a je vhodně doplněna masem, vejci a luštěninami, dodá dítěti dostatečné množství minerálů a vitaminů bez složitých propočtů.

POZOR na různé preparáty, které mohou obsahovat i 100 % denního doporučeného množství a více a v kombinaci s běžnou stravou mohou způsobit zdravotní komplikace. Rozhodně zde neplatí pravidlo čím více, tím lépe. Přínosnější a bezpeční jsou například obohacené potraviny, například snídaňové cereálie nebo výrobky s jodidovanou solí.

Literatura: Olga Illková, Zdeňka Vašíčková: Zdravá výživa v mateřské škole (Portál, 2004)